_____________________________________________________________________________________

○○○ Aktuálně ode mě...

...aneb co se tu děje ○○○


Mějte nádherný rok 2014!
***
Z důvodu šílené zaměstnanosti a nedostatku času
blog v poslední době trošku strádá.
Snad ho již brzy budu krmit více.
***
_____________________________________________________________________________________

Emoce

19. března 2009 v 14:05 |  Psychologie

EMOCE


- neboli city označují zážitek, který nelze slovy vyjádřit hledají se znaky, které tento fenomén

odlišují od ostatních

- obsahy emocí jsou vyjadřovány slovy smutek, lítost, radost, hněv,atd., ale prožitky slovy vyjádřit nelze, proto emoce ani nemůžeme definovat

- pojem emoce vyjadřuje stav prožívání označovaný jako cit a zároveň s tím spojené fyziologické změny organismu

znaky:
zážitek libosti nebo nelibosti ( výjimky např. lítost - nemá ani příjemný ani nepříjemný akcent)
určitá úroveň vzrušení
zážitek napětí či uvolnění
specifická zážitková kvalita, která činí emoci tím čím je a posle níž je emoce pojmenována (radost, smutek, stud…..)

- problém vztahu mezi pojmy emoce a city - je dobré je odlišovat
stránky emocí

behaviorální fyziologická city = prožívání fyziologických

(vegetativní změny) změn (obrácený vztah) - zjistilo

emoce se, že tato definice neplatí,

protože, když přerušíme spojení
mezi mozkem a vnitřním prostředím,
zážitek emoce nemizí

(cit)

- rozhodující je zážitkový obsah emocí, neboť v obsahu tohoto prožívání spočívá subjektivní hodnota situace a konkrétní psych. stav subjektu, který tato situace vyvolává, behaviorální část emoce může být potlačena ( např. subjekt prožívá v určité situaci hněv, ale potlačí jeho behaviorální projev tj. agresi a dokonce může simulovat opak toho, co cítí)

- city lze tedy charakterizovat jako vzrušení mysli a emoce jako vzrušení organismu, ale obojí tvoří jednotu

- další podstatný znak emocí je, že vystupují nechtěně, mají spontánní původ, nelze je uměle vyvolat ani je odvrátit, některé např. úzkost jsou velmi vtíravé

Funkce emocí

- pro přežití musí mít organismus informace (tzv. kognitivní proces), ze kterých je potřeba vytřídit důležité a nedůležité = emoce mají význam hodnocení významnosti podnětu

- funkce emocí spočívá v hodnocení situace, v níž se subjekt nachází, je to reakce na subjektivní význam situace, emoce v nás vyvolávají jen situace, které jsou pro nás významné, situace nevýznamné nás nevzruší

- původně - vše příjemné je biologicky užitečné, vše nepříjemné je biologicky škodlivé - cit říkal jedinci, co je příjemné a užitečné = biologická účelnost

- vývojem - kultura vznikla z nedostatečné fyziologické připravenosti člověka pro život ( ve srovnání se zvířaty) člověk si v přírodě vytvořil umělé prostředí pro přežití

- nyní - vše významné (sublektivně) je emociogení, ale není to vždy biologicky účelné

- emoce jsou komplexní:

aktivace - akční pohotovost - zvýšený výdej

aktivace organizace energie

organizace - emoce organizují instrumentální

emoce vzorce chování, jsou základním činitelem učení

motivace (odměny - příjemné, tresty - nepříjemné)

motivace - strach = útěk

- člověk má 2 aparáty:rozum (racionální) a cit (iracionální) - spolupracují, jsou funkčně komplementární - hedonistický princip = všechny živé bytosti se snaží o dosažení příjemného a odstranění nepříjemného, rozum slouží k hledání prostředků k dosažení cíle (např.životní cíle). Prostředky - utilitární (hodí x nehodí)

- etické (přijatelné)

- funkčně dominantní aparát reprezentují moce, ale funkce obou aparátů se doplňují

- vyšší city - morálka, etika, lítost

- emoce mají klíčovou roli

- existuje teorie, která říká, že druh emoce lze vyjádřit následující rovnicí:

konkrétní emoce = vzrušení + interpretace situace (tzn., že různost v prožívání emocí je

určována "kognitivním zpracováním situace", která vzrušení vyvolala

- neexistuje absolutní racionalita, seberacionálnější úvahy jsou stále nástrojem toho vyhnout se nepříjemnému

- selektivní a tonizující vliv emocí - předmět, který má emocionální hodnotu je vnímán důrazněji, uvědomování si objektů s negativní hodnotou může být potlačeno (obrana v percepci), obecně platí, že silné emoce (afekty) činnost dezorganizují ať jsou příjemné nebo nepříjemné

Vývoj emocí

- u každého jedince odlišný

0 dospělost

- s přibývajícím věkem se projevuje větší diferenciace emocionálních reakcí


žárlivost

strach

hnus

vztek

nelibost

vzrušení

libost

spokojenost

náklonnost

0 3 6 9 12 15 18 21


- fenomén emoční fixace - osoby, které v dětství uspokojily libido dítěte, se stávají vzory, které v pozdějším věku dospělý člověk vyhledává (matka pro muže hledaným vzorem ženy - ne fyzická podobnost, ale spíše podobnost určitého druhu postojů, které vůči němu jeho matka projevovala)

Diferenciace emocí

- novorozenec - vykazuje jen určitou úroveň emocí, libost a nelibost, o něco později se projevuje strach z neznámých předmětů a vztek jako reakce na překážky

- v průběhu vývoje se emocionální život člověka diferencuje, ale existují základní emoce, které mají diferenciovaný obsah podle situací, které je vyvolávají:

radost reakce na zisk

smutek reakce na ztrátu ( peněženka x shořelý dům)

strach reakce na hrozbu

hněv reakce na překážku

Fyziologické změny při emocích

- jsou účelné, např. při vzteku (původně znamenal boj) se zvyšuje srážlivost krve

- galvanický reflex - změny kůže - detektor lži

- útrobní změny jsou vůlí nekontrolovatelné

- nejsou dostatečné pro odlišení emocí, ukazují pouze, že subjekt je ve stavu vzrušení, ale ne, co prožívá

Výraz emocí

- projevy emocí v mimice (obličej) a pantomimice (držení těla) - patrné především v obličejovém svalstvu ( partie kolem úst)

- některé výrazy emocí jsou biologicky determinované, kdysi měly svůj účel, jiné např. chvění biologicky účelné nebyly

- každý jedinec má individuální výraz emocí, ustálené vzorce emocí lze nalézt při prožívání bolesti, překvapení, hněvu, rozhořčení, odporu, křiku, nelibosti a sexuálního vzrušení

- je produktem nápodoby ( u osob od narození nevidomých je chudší, než u osob vidomých

- předstíraný výraz se liší od výrazu skutečného

- ženy posuzují výraz lépe než muži

Vliv kultury

- v procesu socializace v různých kulturách se člověk učí určitým emocím a kontrole jejich výrazu (okolnostem, za kterých není vhodné je dávat najevo) - např. stud z nahoty je v určitých kulturách vypěstovaný a v jiných ne, v Japonsku se káraný člověk musí usmívat, muži jistého kmene neznají pocit sexuální nevěry, za nevěrnou je považována žena, která s jiným mužem jí, u Číňanů vyvolává odpor polibek, u Indů podání ruky atd.
Třídění emocí

- uvádí se od nejjednodušších k nejsložitějším: pocity (hlad, únava - elementární druhy citů), emoce (zvláštní formou jsou např. nálady - emociogenní stavy, které vytváří podbarvení našeho každodenního psychického života např.skleslost….), citové vztahy (láska, nenávist), vyšší city (estetické, etické - dobro, intelektuální - pravda)

- afekt = silně probíhající cit

Třídění EMOCÍ

a) podle původu - tělové, smyslové, duševní, duchovní

b) podle předmětu - bytost, věc, idea, děj

Další třídění - podle K. Jasperse

1) fenomenologické východisko (druh bytí)

a) city s osobnostním přízvukem (můj smutek)

b) city s předmětným přízvukem (smutná krajina)

c) různé modality

d) stavy bez obsahu

2) podle předmětu na něž jsou city zaměřeny (bytost,věc)

3) podle původu - tělesné, smyslové, duševní, duchovní

4) podle účelu, význam pro život

5) partikulární x totální

6) hledisko intenzity a trvání

7) city x pocity (hledisko jednoduchosti a koplexnosti)

Zvláštní forma emocí = nálada, čili určité emoční ladění, příjemné X nepříjemné

PODSTATNÉ ZNAKY EMOCÍ

a. zážitek libosti a nelibosti

b. určitá úroveň vzrušení

c. zážitek napětí a uvolnění

Emoce X City

City = vzrušení mysli

Emoce = vzrušení organismu

TEORIE EMOCÍ

I. P.V. SIMONOV - emoce kompenzují deficit informace, E jsou zbytečné pro plně info. systém, tato teorie kritizována jako jednostranná

II. LUTCHIK - Emoce fungují jako reakce na životně významné situace, dávají šance na přežití a současně jsou komunikativní signály

III. Sartre - Emoce vyjadřují regresi k magickému vědomí a tak i k magické formě bytí

PODMÍNKY VZNIKU EMOCÍ

a) vnitřní

- aktualizované potřeby

b) vnější

- všechny situace, které mají pro jedince význam

FRAISSE - rozlišuje podmínky vzniku EMOCÍ

1. nedostatek možností adaptace (E vznikají, když jedinec nemůže adekvátním způsobem reagovat na stimulaci, což je obvyklé v nových náhlých situacích)

2. nadměrná motivovanost

3. podmíněné emoce (strach z jednoho psa = všechny psi)

4. další podmínky (stresové situace, negativní emoce)

5. PORUCHY EMOTIVITY

- nižší city (vývojově mladší)

- souvisí s tělesným stavem, mohou být i smyslové (příjemná barva, příjemné teplo…)
Vyšší city - 4. základní

ESTETICKÉ - vnímání krásy nebo naopak

ETICKÉ - posuzujeme chování z mravního hlediska

SOCIÁLNÍ - úcta k někomu

INTELEKTUÁLNÍ
PORUCHY EMOCÍ


LABILITA = náhlé přechody, nepochopitelná citlivost

RIGIDITA = malá pohyblivost citů (strnulost)

AMBIVALENCE = závažná porucha, čl. prožívá 2 emoce, které jsou protichůdné /schizofrenie/

HYYPERMOTIVITA = emoční podrážděnost

APATIE = lhostejnost, nereagování na podněty

EXPANZIVITA = zvýšení sebevědomí

MANICKÁ PORUCHA = velká nestálost

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 cheap plus size wedding gowns cheap plus size wedding gowns | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 11:44 | Reagovat

Lastly, you make an update to the blog. I had been waiting anxiously for your current next update. I hope you will consider updating often so your readers can certainly follow along. I would not have much joy in life these days but your blog is one too. I understand life is busy but I hope you will take some time to keep us current on any progress.
http://www.speakdress.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama