_____________________________________________________________________________________

○○○ Aktuálně ode mě...

...aneb co se tu děje ○○○


Mějte nádherný rok 2014!
***
Z důvodu šílené zaměstnanosti a nedostatku času
blog v poslední době trošku strádá.
Snad ho již brzy budu krmit více.
***
_____________________________________________________________________________________

Duben 2010

Beltane - "Čarodějnice"

29. dubna 2010 v 17:10 | Calis |  Kolo roku
Noc ze 30. dubna na 1. kvěna patří tradičně svátku Beltine, který dnes známe spíše jako "Čarodějnice". Tato noc nese také názvy Filipojakubská, či Valpuržina.
Dodnes není jasno v tom, kdy se vlastně má tento svátek slavit. Mnohé prameny uvádějí jako nejpříhodnější čas pro jeho slavení noc ze 30. dubna na 1. května, rozličné zase upřednostňují 1. května, další uvádějí neurčité datum, pouze "někdy" na začátku května a jiné úplněk, nejblíže se nacházející dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. A teď babo raď, jaká je tedy ta správná doba? Abychom si to objasnili musíme si připomenout, že keltské pojetí času se s dnešním, gregoriánským, kalendářem v mnohém lišilo, proto i doba, kdy slavily steré civilizace své svátky se dochovala se značnými odchylkami.
Dle mého názoru však až tak nezáleží na tom, jaký den si pro svou slavnost vybereme, když se na to podíváme blíže, ze všech uváděných dat je patrné, že se svátek jménem Beltane slavil počátkem května, slavme tedy počátkem května. Konkrétní den, který si pro oslavu vybereme záleží už jen na našem uvážení a pohledu na tradice.
Jména tohoto svátku jsou také zasažena odchylkami, stejně jako se mu může říkat Beltane, může to být například i Beltaine, Bealtaine, Beltain, Beltine, Bealteine, Bealtuinn, či Boaldyn. Každý národ si ho nazýval po svém, však ve své podstatě zůstal stejný.
O významu jeho jména by se dalo také diskutovat. Většina pramenů uvádí překlad jeho názvu jako "velký, jasný oheň", což je celkem opodstatněné, jelikož svátek Beltine je jedním z velkých, ohňových, pohanských svátků. Lidé dřívějška na tyto svátky zhášeli veškeré ohně ve svých staveních a znovu je obřadně zapalovali. V tento čas také došly svého místa bujaré oslavy, které oslavovali příchod nové doby. Doby života, světla, úrody a plodnosti. Mladé dívky si vybírali své milé a později na svátek Lughnasad se konaly svatby. Ženy věřily, že když se umyjí v rose z hlohových květů nebo budou mít o svátku na hlavě věnec z jeřábu, budou stále krásné. Zapalovala a vyhazovala se do výšky březová košťata na ochranu před zlými silami. Vykonávaly se oběti zvířatům, stromům, lesním skřítkům a veškeré přírodě, aby nezanevřela na hospodářství v úrodné době. Tento čas byl považován za magický a vyjímečný, věřilo se, že nadpřirozené síly jsou na vrcholu a čarodějnice se slétávají na svůj sabat.
A jak vznikla pověra o létajících čarodějnicích? Samozřejmě, že čarodějnice nezamrmlají magickou formulku ke svému koštěti, nevezmou si kočku na rameno a nevyletí na Měsíc. O rozšíření této pověry se zapříčinily "létací" halucinogenní masti. Čarodějnice byly ženy znalé v bylinách a tudíž i věděli, jaká rostlinka zapříčiní svou mocí veselou náladu a jak jich využít. Znaly recepty na tyto "létající" masti a když přišel čas k oslavám vetřely si je do oblasti krku, třísel a podpaží. Tyto masti způsobily známý halucinogenní pocit létání a velmi často také velice zvyšovaly jejich sexuální touhnu a čarodějnice mající po ruce své rituální koště občas sáhla i po něm aby dosáhla uspokojení. Odtud tedy mýty o čarodějnicích a jejich létání na košťatech.
Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo "pálení čarodějnic". Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň i skákalo z téhož důvodu.
Jisté je, že v tento den by neměl muž zůstat bez ženy a žena bez muže. V dřívějších dobách, kdy se lidé mezi sebou ctili více a žili podle těchto svátků si často vyjadřovali lásku, přátelství i úctu. Nebylo nezvyklé na tento svátek rozdávat hojnost polibků a vyznání lásky, proto i tento svátek měl nádech rozmnožování a plodnosti.
Nezůstávejme tedy sami a užijme si náruče opačného pohlaví, v tento čas ho potřebujeme obzvlášt.

Krásný Beltine Vám přeje Calis.

Jarní rovnodennost - Ostara

25. dubna 2010 v 10:40 | Calis |  Kolo roku
Svátek Ostara, nazývaný také jako svátek Jarní rovnodennosti, oslavuje nově přicházející jaro. Den i noc, světlo i temnota, mužská i ženská energie jsou v tento den v rovnováze, však světlo od této chvíle začíná nabírat na síle a den se začíná neustále prodlužovat. V tento den je oslavována Ostara, severská bohyně plodnosti se svým symbolem vejcem (symbol života) a posvátným zvířetem králíkem (ztělesňuje plodnost; jeho obraz také často spatřovali pohané modlící se k Ostaře na povrchu úplňku). Z tohoto základu se zrodila i podoba a zvyky dnešních Velikonoc.
Původně lidé pro zpestření oslav vybírali vejce různých barev z hnízd rozličných ptáků. Až později se místo toho ustálil zvyk barvení vajec slepičích. Ptačí hnízda je také možná inspirovala k pletení prvních velikonočních košíků...Keltové zapalovali očistné ohně za východu slunce.
Jarní úklid obydlí nezbavoval jeho obyvatele pouze špíny fyzické, ale byl prováděn s pozitivní myslí a vymetal z domu veškeré negace.Touto dobou již sníh začíná tát, dny se oteplují, a v polích se objevuje nový život. Ovce rodí svá jehňata a raší první lístky a květiny. Je to období radosti, tance a oslav. Zima odešla, přežili jsme nevlídnost tmavých dnů. Začíná nový život. Je čas začít s připravováním zahrádek, očištěním svého domova i svého svědomí a duše, radostí nově zrozeného života a uctěním Bohyně.
Dříve lidé v tento čas ve svých domovech zhášeli staré ohně, které plály po celou zimu. Čistili pece a ohniště, ve kterých zažhnuli nové ohně. Každá hospodině důkladně vysmejčí svou domácnost a odstraní vše nepotřebné. Do svých domovů také lidé přinášeli mladé, nejčastěji březové větvičky, které byly symbolem narození a mladosti.
Očišťující a radostné zvyky se zcela přenesli do dnešních Velikonoc.
goddessostara
Užívejme si jara a všeho co nám přináší.

Vnitřní útočiště

18. dubna 2010 v 19:53 | Calis |  Relaxace a meditace
Zvolte si pohodlnou polohu ve které vydržíte delší čas. Pomalu a zhluboka se nadechněte do břicha, klidně i několikrát, a až budete připraveni, s výdechem zavřete oči. Udržujte si klidný dech a pomalu se začněte uvolňovat. Postupujte celým tělem a jeho každý kousek, každý sval uvolněte. Až budete uvolněni a budete se na to cítit, začněte si ve své mysli utvářet místo, kde se budete cítit naprosto v bezpečí, které vám bude příjemné a bude na vás působit uklidňujícím dojmem. Toto místo může být například les, horská louka, vodopády, pláž u moře, hory, prales... vše, kde vám to vyhovuje, například i na jiné planetě s dosud neobjeveným prostředím, pokud vám to bude příjemné. Záleží pouze na vás.
Vytvořte si ho podle sebe, zapojte fantazii, nechte se vést intuicí. Toto místo je jen vaše, děje se v něm jen to, co chcete, zde máte neomezené možnosti.
Soustřeďte se na detaily, dejte průchod své fantazii a užívejte si krásu vašeho světa. Vybudujte si ho podle vlastního vkusu a názoru. Časem zjistíte, jak je příjemné se tam neustále vracet a pouze tam být, jak uklidňujícím dojmem to na vás působí. Do tohohle vašeho druhého domova se budete moci vrátit kdykoli jen budete chtít. Ať už budete procházet nějakou složitou situací, budete ve stresu, či rozladěni, zavřete oči a vzpomeňte si na vaše útočiště. Uvidíte, jakou změnu ve vaší náladě náhle pocítíte.
Například mým vnitřním útočištěm je nádherná horská louka. Jejím středem protéká čistá horská bystřina. Všude svítí slunce a vlaje klidný jarní vánek. Okolo voní květiny a na obzoru se rozkládají vrcholky hor. Neporušená příroda je cítit všude kolem. Tráva voní a lehce šimrá na bosích chodidlech. Říčka je tak čisťounká, že z ní jde pít. Nedaleko je rozprostírá les. Všude je cítit život, volnost a divokost. Kolem mě se pasou srnky, poletují motýli, poskakují veverky... Když vejdu do lesa, okamžitě mě zdraví bytosti stromů a všichni lesní obyvatelé. Skrze listí stromů prosvítá slunce. Vracím se tam hrozně ráda, často tam také rozmlouvám se svým andílkem a totemovým zvířetem. Tuto meditační techniku mám velmi ráda. Vyzkoušejte, uvidíte sami.

Imbolc - Svátek nových začátků

8. dubna 2010 v 17:53 | Calis |  Kolo roku
Tento pohanský svátek připadá na 1. únor nebo na úplněk ve znamení vodnáře (21. 1. - 20. 2.). Bývá označován jako "svátek světel" a pojí se k živlu ohně. Podle tradic o tomto svátku dosahuje mladý Bůh dospělosti a společně s Bohyní se navrací z podsvětí, kde zůstává jen starý Bůh, jehož moc (projevená jako zima) stále více slábne. Je to slavnost Panny, tudíž příprava na růst a obrodu. Obdobou tohoto svátku jsou křesťanské Hromnice. Je to oslava čím dál více přicházejícího jara a tudíž i všeho nového, nevinného a čistého. V tento čas by mělo vše v našem životě projít očistou, ať už se jedná o úklid našeho domu, či o jednodenní půst. V tento den se vyrovnáváme se štěstím i neštěstím, pečujeme o své zdraví a o zdraví všech, ať už se jedná o květinu, zvíře, či člověka. Všechny strasti zimy zanecháváme za sebou a těšíme se z příchodu nového života.
Pro Kelty tento svátek znamenal slavnost kojících ovcí a svěcení zemědělských nástrojů. Rolníci v tento den směli provádět "přikládání jehňátek". Na tento obyčej také poukazuje slovo, z něhož se patrně zrodil pozdější název : oimelc - "ovčí mléko". Po dlouhé zimě se konalo rituální omývání a očišťování. Nečistota dlouhých zimních nocí měla být smyta a lidé se očišťovali, aby uvítali příchod světla, které je nově zaplavovalo v podobě slunečních paprsků.
Tento svátek bývá také spojován s irskou bohyní Brighid. Brighid je trojjedinou bohyní, která se právě v čase svátku Imbolc stává ze staré, chladné zimní vládkyně pannou. Po týdnech spánku, odpočinku a rozjímání za dlouhých tmavých večerů, se mladá dívka chystá uvítat jaro, znovu se rodící zeleň přírody, mláďata zvířat, světlo, život a naději. Největší péči věnovala bohyně kovářům a jejich žhnoucím výhním. A proto právě hořící plamen je dodnes symbolem tohoto svátku.
Rozžhněme tedy s tímto svátkem plamínky svící a ohně v našich domovech a nezepomeňme ani na plamínky v našich duších.
Svíce

Švihání pomlázkou

4. dubna 2010 v 14:49 | Calis |  Velikonoční
Tento zvyk, jako i většina jiných, má základy v pohanské víře. Jedním z rituálů při oslavách příchozího jara bylo i poklepávání (nikoliv bití) proutkem či větvičkou a jeho účelem bylo symbolické zajištění zdraví a plodnosti mladých žen. Podobný význam má i symbolické polévání vodou.

Velikonoce

4. dubna 2010 v 14:15 | Calis
Z obchodů na nás už delší dobu vykukují velikonoční zajíčci a město se už zahalilo do výzdoby velikonoc. Stejně tak, jako o Vánocích, se prodejci přetahují o své zákazníky. Vše protíná velikonoční nálada a blíží se den, kterému říkáme Velikonoční Pondělí. Dříve tradice, dnes už spíše komerce. Jistě, někteří berou tento svátek vážně. To platí zejména pro křesťany, kteří Velikonocemi oslavují návrat Krista a považují je za svůj nejvýznamnější svátek. Lidé také obvykle vítají tímto svátkem jaro. Mě tento svátek dnes připadá už o něčem jiném, než jak tomu bylo zvykem po celá léta. Vidím v něm prodejce, kteří se snaží nalákat zákazníky na co nejvýhodnější slevy, muže, které na koledování zajímá jen to, kde a co jim nalijí, děti, které by byli nejradši, kdybyste jim za koledování dali spíše nějakou tu korunu, nebo sladkost místo malovaných vajíček a vajíčka roztříštěná o silnici těmito dětmi. Zkrátka tradice se nám poděla kamsi. To jsou Velikonoce? Ten svátek, který měl dívkám a ženám přinášet zdraví a svěžest? Ten svátek, který měl být oslavou jara a narození? Ten svátek, jenž něco znamenal? Ano, v dnešní době je to tak, bohužel.
Nebudu říkat, že mám Velikonoce ráda, protože nemám, už jen díky výše vyjmenovaným důvodům. Navíc, příchod jara a nového života už jsem oslavila svátkem jarní rovnodennosti, proto jsou pro mě Velikonoce prakticky stejným dnem jako kterýkoli jiný, ale slavím je.
A co si myslíte o Velikonocích vy?Máte je rádi?