_____________________________________________________________________________________

○○○ Aktuálně ode mě...

...aneb co se tu děje ○○○


Mějte nádherný rok 2014!
***
Z důvodu šílené zaměstnanosti a nedostatku času
blog v poslední době trošku strádá.
Snad ho již brzy budu krmit více.
***
_____________________________________________________________________________________

S nádechem Orientu

5. prosince 2012 v 16:19 | Sýkorka Calis |  Duší ptáčka
A tak se po několika týdnech neustálých starostí, napjatých nervů a pár bezesných nocích opět něco vydařilo. A to něco jest krásný páteční večer plný orientálních rytmů, překrásných kostýmů a v neposlední řadě skvělých tanečnic v nich.
Na tento večer jsem se neuvěřitelně těšila, ale také se ho trochu obávala. Chtěla jsem, aby všechno klaplo. Také by to bylo po těch protančených hodinách na zkouškách, unavených očí a rukou z, po nocích šitého, kostýmu, a celkovém vyčerpání snad zasloužené. :○)


Tentokrát jsme tančily v novějších větších prostorách, které dovolily i větší návštěvnost než na přechozích akcích, ale nejen tímto se tento večer odlišoval od svých předchůdců - tentokrát dostal přízvisko "charitativní". Výtěžek z této akce plynul na podporu Dětské ozdravovny Království, kde se dlouhodobě léčí děti mimo jiné s respiračními obtížemi, děti s poruchou imunity či děti s neurotickými problémy. Pestrý program doplňovala příjemná atmosféra večera, odlehčovalo ho několik vtipně zabarvených vsuvek a o chvíle napětí se postarala informace o blížícím se vystoupení s hadem.

Celý večer se vskutku vydařil a já mám opět na co vzpomínat. S mým tanečním nadšením, a snad i umem, se pomalu zvyšuje i náročnost, propracovanost a počet vystoupení, které jsem za daný večer odtančila. Tančila jsem ve třech odlišných vstupech. Mezi těmi prvními byl slušný rozestup na přípravu, ale druhý a třetí mezi sebou nesly téměř až šibeniční interval, ve kterém se dalo jen taktak zajistit vše potřebné. I přesto jsem si tato dvě vystoupení užila snad nejvíce z celého večera a schytala za ně, nezávisle na sobě, pochvalu od dvou profi tanečnic. Dojala mě, neuvěřitelně potěšila a dokázala napravit můj pocit předchozího zklamání z prvního vystoupení, kdy mě trošku pozlobil kostým. Aneb jak se říká, nikdy neříkej nikdy... Kostým, jehož tvorba mi zabrala mnoho času, a který perfektně seděl po celou dobu zkoušek, se najednou po vstupu na parket rozhodl, že už tomu tak nebude a začal si zvesela sjíždět. Ano, zákon schválnosti opravdu funguje. Naštěstí se mi povedlo ho ukonejšit a tak se nakonec v podstatě nic nestalo, jen ohledy na něj brané mi trochu znemožnily plně si užít danou skladbu. A tak jsem si při tanci už poněkolikáté vyzkoušela zásadu "Tvař se, že se nic neděje, i když se děje. Všechno je tak, jak má být. Kamufluj, kamufluj, kamufluj." :○)



Stejně je to paradox. Okamžiky, na které se nejvíce těšíte, promýšlíte na nich každý detail a jejichž příprava vám zabere spoustu času i sil, jsou najednou pryč dříve než se nadějete. A nezbývá, než se těšit na jejich pokračování.


Tak tedy... snad brzy. :○)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama